ἔνϑεν μὲν

  • 1έρυμα — ἔρυμα, τό (AM) [ερύω (II)] 1. μέσο για προστασία, προφύλαγμα («θώρακας ἐρύματα σωμάτων», Ξεν.) 2. αμυντικό οχύρωμα, πρόχωμα, οχυρό (α. «ἔρυμα λίθοις ὀρθοῡν», Θουκ. β. «οἱ Ἕλληνες ἐρύματα ἔχοντες ἔνθεν μὲν τὸν Τίγρητα ἔνθεν δὲ τήν διώρυγα», Ξεν.)… …

    Dictionary of Greek

  • 2ετέρωσε — ἑτέρωσε (ΑΜ) επίρρ. μσν. με άλλον τρόπο, αλλιώς αρχ. 1. προς το άλλο μέρος («ἔνθεν μέν... ἑτέρωσε δέ», Πλάτ.) 2. (με ρήμ. κινήσεως) στο άλλο μέρος, απέναντι («οἱ δ ἑτέρωσε καθῑζον», Ομ. Ιλ.) 3. προς άλλο μέρος, αλλού («ἑτέρωσε τρέχων», Αριστοφ.) …

    Dictionary of Greek

  • 3DIONYSIA — I. DIONYSIA martyrio apud Alexandriam sub Decio coronata, A. C. 251. II. DIONYSIA matrona Christiana, persecutione Hunerici Vandalorum Regis una cum filio Maiorico, ad necem quaesita, hunc ad mortem raptum sic consolata est, Memento Fili, te… …

    Hofmann J. Lexicon universale

  • 4NILUS — I. NILUS Aegypti Episcopus exustus, sub Diocletiano. Vide Lactantium, l. 5. c. 11: II. NILUS Africae fluv. celeberrimus, ut Asiae Ganges, et Indus, atque Europae Danubius. Plurima eius ab antiquis perhibentur, et celebrantur nomina. Nam et… …

    Hofmann J. Lexicon universale

  • 5оноудоу — (2*) нар. Туда: но что постражю. овъ сюду овъ онуду влачат ны и трежють. (ὁ μὲν ἔνθεν, ὁ δὲ ἔνθεν) ГБ к. XIV, 202в; ♦ сюдѹ и онѹдѹ – сюда и туда: Раскрили сюду и ѡнуду простри к б҃у. ˫ако (ж) нѣкогда Моиси великыи ѡнъ. свои руцѣ простре. помага˫а …

    Словарь древнерусского языка (XI-XIV вв.)

  • 6ACCIPITER — apud Aegyptios venti fuit symbolum, teste Orô l. 2. c. 15. ob summam volatus eius celeritatem, quâ id imprimis accipittum genus, quod a palumbis necandis φαςςοφόνον vocatur, praestat, ut Porphyrius docet de abstinent. l. 3. Victoriae item, uti et …

    Hofmann J. Lexicon universale

  • 7ARTACIA — fons apud Laestrygonas. Tibullus, ad Messalam l. 4. Epigr. 1. v. 59.ubi de Ulysse: Incultos adiit Laestrygonas, Antiphatemque Nobilis Artaciae gelidos quos irrigat unda. Homerus Od. 10. v. 107. Η῾ μὲν αρ εἰς κρήνην κατεβήσατο καλλιρέεθρον… …

    Hofmann J. Lexicon universale

  • 8SOLOE vel SOLI — SOLOE, vel SOLI civitas insignis Ciliciae, maritima, ab Achivis et Rhodiis aedificata, Arati, Chrysippi, et Philemonis Comici patria; Hîc fons erat, qui olci vicem expleret, Plin. l. 31. c. 2. Stephanus a Solone conditam scribit; postea… …

    Hofmann J. Lexicon universale