ἀνέγγυος
1ανέγγυος — ἀνέγγυος, ον (Α) 1. ο μη εξασφαλισμένος με εγγύηση, ανεγγύητος, αβέβαιος 2. αφερέγγυος 3. (για παιδί) μη νόμιμο, νόθο 4. (για γυναίκα) μη μνηστευμένη, ανύπαντρη. [ΕΤΥΜΟΛ. < αν στερ. + εγγύη «εγγύηση»] …
2ἀνέγγυος — not vouched for masc/fem nom sg …
3ἀνεγγύω — ἀνέγγυος not vouched for masc/fem/neut nom/voc/acc dual ἀνέγγυος not vouched for masc/fem/neut gen sg (doric aeolic) …
4ἀνέγγυον — ἀνέγγυος not vouched for masc/fem acc sg ἀνέγγυος not vouched for neut nom/voc/acc sg …
5ἀνεγγύου — ἀνέγγυος not vouched for masc/fem/neut gen sg …
6ἀνεγγύους — ἀνέγγυος not vouched for masc/fem acc pl …
7ἀνεγγύῳ — ἀνέγγυος not vouched for masc/fem/neut dat sg …
8ἀνέγγυα — ἀνέγγυος not vouched for neut nom/voc/acc pl …
9ἀνέγγυοι — ἀνέγγυος not vouched for masc/fem nom/voc pl …
10неприискрьнь — (1*) пр. Беспристрастный: мнѣ же нынѣшьнѥѥ имѹщɤ ѥже въ птелеѡсъ ѡставльшѹ чюдесъ. имь же и повѣданиѥ неприискрьне дивьнаго леѡнта ѡного. и инѣхъ много. (οὐκ ἀνέγγυος!) ЖФСт XII, 149. Ср. приискрьнь …