ēvĭrātus
1EVIRATUS — Iohannes, vide Iohannes …
2IOHANNES Eviratus — vide Ioahnnes Moschus …
3Evirate — E vi*rate, v. t. [L. eviratus, p. p. of evirare to castrate; e out + vir man.] To emasculate; to dispossess of manhood. [Obs.] Bp. Hall. [1913 Webster] …
4Эвирация — (лат. eviratus – женоподобный). 1. Обнаруживающаяся у мужчин – истинных (врожденных) гомосексуалов утрата мужских свойств психики, замена их женскими – кокетливостью, манерностью, характерными мимическими, пантомимическими и поведенческими… …
5éviré — éviré, ée [eviʀe] adj. ÉTYM. 1552, « efféminé »; lat. eviratus, p. p. de evirare, de e (ex ), vir « homme, mâle », et suff. verbal. ❖ ♦ (1690). Blason. Dont le sexe n est pas figuré (animal mâle) …
6éviré — (é vi ré) adj. m. Terme de blason. Se dit d un animal qui ne porte pas la marque de son sexe. ÉTYMOLOGIE Lat. eviratus, châtré, de e, et vir, mâle …
7BRACHIA seu lacertos — inspectante Populô, ferrô cruentare, religionis ergo, soliti sunt olim Cybeles sacerdotes Galli; partim ad placandam Deam, quia sanguine, ac praecipue humanô, propitiari Numina Vereres credebant: partim ut, cum Cybele terram denotaret. neque… …
8JOHANNES Moschus — dictus Eviratus, Eremita: Auctor Prati Spiritualis: quod Ambr. Camaldulus latine vertit, Sec. 7. 2. Conc. Nic. act. 4. Photius, Cod. 119. Ioh. Diaconus, in Greg. l. 1. c. 45. Ioh. Damascen. l. 1. Niceph. l. 8. c. 21. Voss. de Hist. Lat …
9Эвирация — (лат. eviratus – женоподобный) – 1. утрата у «истинных» («врождённых») мужчин гомосексуалов «мужских» психических качеств и постепенная замена их «женскими» качествами манерностью, жеманностью, кокетливостью, болтливостью. Происходит, повидиму, в …
10ԳԱԼԼՈՍ — ( ) NBH 1 0522 Chronological Sequence: 10c, 14c գ. ԳԱԼԼՈՍ որ եւ ԳԱՂՈՍ. γάλλος gallus, eviratus Աքաղաղ. եւ հաւ կուռտ. խօրօզ, ըպլըգ. *Եթէ այժմ ծնցիս, գալլոս եղիցի կամ բացակտուր ծնունդն. Պտմ. աղեքս. ուր Կեչառ. *Գոդի կամ խեղմ …
- 1
- 2