-
1 стоить
сто́и||ть1. kosti, valori;2. (заслуживать) valori, kosti, indi;♦ \стоить жи́зни кому́-л. kosti la vivon al iu;э́ту пье́су \стоитьт посмотре́ть valoras vidi la teatraĵon;\стоитьт заду́маться, (как) нахлы́нут воспомина́ния apenaŭ (oni) enpensiĝis, rememoroj tuj alfluas;игра́ не \стоитьт свеч la ludo ne valoras la kandelon.* * *несов.1) ( о денежной стоимости) costar (непр.) vi, valer (непр.) vtсто́ить до́рого, дёшево — costar caro, barato
э́то сто́ит о́чень до́рого — esto cuesta muy caro
2) ( заслуживать) merecer (непр.) vt, valer (непр.) viсто́ить внима́ния — merecer la atención
не сто́ит того́... — no vale la pena...
не сто́ит благода́рности — no hay de que, de nada
они́ сто́ят друг дру́га — tanto vale el uno como el otro; son tal para cual
3) (требовать каких-либо затрат, усилий) costar (непр.) viэ́то сто́ило ему́ большо́го труда́ — esto le costó mucho trabajo
4) безл., + неопр. (следует, надо) hay que; перев. тж. гл. оборотами merecer (valer) la penaфильм сто́ит посмотре́ть — merece la pena ver la película
5) безл., + неопр. (о быстром наступлении какого-либо действия, результата) no tener más que, sólo tener queсто́ит вспо́мнить, как... — sólo tiene que recordarlo...
сто́ит то́лько сказа́ть — no tiene más que decir, sólo tiene que decir
••ничего́ не сто́ит (+ неопр.) — no vale (no cuesta) nada
гроша́ ме́дного (ло́маного) не сто́ить — no valer un bledo (un pito)
игра́ не сто́ит свеч — el juego no vale la pena, el juego (la cosa) no vale un comino
* * *несов.1) ( о денежной стоимости) costar (непр.) vi, valer (непр.) vtсто́ить до́рого, дёшево — costar caro, barato
э́то сто́ит о́чень до́рого — esto cuesta muy caro
2) ( заслуживать) merecer (непр.) vt, valer (непр.) viсто́ить внима́ния — merecer la atención
не сто́ит того́... — no vale la pena...
не сто́ит благода́рности — no hay de que, de nada
они́ сто́ят друг дру́га — tanto vale el uno como el otro; son tal para cual
3) (требовать каких-либо затрат, усилий) costar (непр.) viэ́то сто́ило ему́ большо́го труда́ — esto le costó mucho trabajo
4) безл., + неопр. (следует, надо) hay que; перев. тж. гл. оборотами merecer (valer) la penaфильм сто́ит посмотре́ть — merece la pena ver la película
5) безл., + неопр. (о быстром наступлении какого-либо действия, результата) no tener más que, sólo tener queсто́ит вспо́мнить, как... — sólo tiene que recordarlo...
сто́ит то́лько сказа́ть — no tiene más que decir, sólo tiene que decir
••ничего́ не сто́ит (+ неопр.) — no vale (no cuesta) nada
гроша́ ме́дного (ло́маного) не сто́ить — no valer un bledo (un pito)
игра́ не сто́ит свеч — el juego no vale la pena, el juego (la cosa) no vale un comino
* * *v1) gener. (о быстром наступлении какого-л. действия, результата) no tener mтs que, (ñëåäóåá, ñàäî) hay que, merecer, (а) ser, sólo tener que, costar, importar, pintar, (также перен.) valer2) econ. valer -
2 обойтись
обойти́сь1. (обращаться с кем-л.) trakti, rilati;2. (стоить) разг. kosti;3. (без.чего-л.) разг. malbezoni ion, ne uzi ion;я до́лжен \обойтись без чье́й-л. по́мощи mi devas agi sen ies helpo.* * *1) ( поступить с кем-либо) tratar vtэ́то вам до́рого обойдётся — esto le va a costar caro; esto le va a costar un ojo (fam.)
во ско́лько э́то обойдётся? — ¿en cuánto saldrá esto?, ¿cuánto costará esto?
3) твор. п., разг. ( довольствоваться) contentarse (con)4) (без кого-либо, чего-либо) pasar vi (sin)обойти́сь без посторо́нней по́мощи — pasar sin ayuda de nadie (ajena)
5) разг. (привыкнуть, освоиться) acostumbrarse (a)••как-нибу́дь обойдётся — todo resultará (saldrá) bien, de una u otra forma pasará
всё обошло́сь благополу́чно — todo salió bien, todo salió a pedir de boca
* * *1) ( поступить с кем-либо) tratar vtэ́то вам до́рого обойдётся — esto le va a costar caro; esto le va a costar un ojo (fam.)
во ско́лько э́то обойдётся? — ¿en cuánto saldrá esto?, ¿cuánto costará esto?
3) твор. п., разг. ( довольствоваться) contentarse (con)4) (без кого-либо, чего-либо) pasar vi (sin)обойти́сь без посторо́нней по́мощи — pasar sin ayuda de nadie (ajena)
5) разг. (привыкнуть, освоиться) acostumbrarse (a)••как-нибу́дь обойдётся — todo resultará (saldrá) bien, de una u otra forma pasará
всё обошло́сь благополу́чно — todo salió bien, todo salió a pedir de boca
* * *vgener. tratar (поступить с кем-либо) -
3 стать
стать I1. (начать, приняться) komenci;2. (сделаться) fariĝi, iĝi;♦ его́ не ста́ло li forpasis.--------стать II1. (остановиться) halti;2. (встать) stariĝi;3. перен. (подняться для борьбы) leviĝi;♦ \стать на путь чего́-л. ekpaŝi (или eniri, ekiri) la vojon de io;\стать в копе́ечку multe kosti;\стать на́ ноги fariĝi memstara;во что бы то ни ста́ло spite ion ajn.--------стать IIIстать --: с какой стати? por kio?стат||ь III --: с како́й \статьи? por kio?, por kia celo?* * *I сов.1) (ступить; занять место; принять позу) ponerse (непр.), colocarse; apostarse (непр.) ( на определённое место); levantarse, ponerse de (en) pie ( встать)стать на коле́ни — ponerse de rodillas, arrodillarse
стать на цы́почки — ponerse de puntillas
стать в о́чередь — ponerse en (a) la cola
стать в по́зу — tomar una pose
стать лицо́м к (+ дат. п.) — volverse de cara a
стать в строй воен. — ponerse en fila
2) ( приступить к какому-либо занятию) ponerse (непр.), comenzar (непр.) vt, empezar (непр.) vt (a + inf.)стать к станку́ — ponerse a trabajar en el torno
3) (на постой; на стоянку) colocarse, instalarse, establecerse (непр.)стать на кварти́ру ( на постой) — alojarse
стать ла́герем — acampar vi
4) перен. (занять какую-либо позицию по отношению к кому-либо, чему-либо) tomar una posición (respecto a)5) (подняться для борьбы и т.п.) ponerse (непр.), alzarse, levantarseстать на защи́ту — ponerse en defensa (de)
6) разг. ( возникнуть) surgir viстал вопро́с — surgió la cuestión
7) ( остановиться) parar(se), detenerse (непр.)ло́шади стали — los caballos pararon
часы́ стали — se ha parado (se paró) el reloj
река́ стала — el río se ha helado (está bloqueado de hielo)
стать в копе́йку — costar un ojo de la cara
э́то мне до́рого станет — esto me costará muy caro
••стать под ружьё воен. — tomar las armas
стать на я́корь — echar anclas, anclar vi
стать на́ ноги — abrirse camino
стать на учёт — registrarse, matricularse, darse de alta
стать на о́чередь — ponerse en la cola ( inscribirse en la lista para recibir algo)
стать на чью́-либо сто́рону — tomar el partido (de), ponerse de parte (de); adherirse a un bando
стать на чьём-либо пути́, стать поперёк пути́ (поперёк доро́ги) ( кому-либо) — salir al camino (de), cerrar el camino (a)
стать у вла́сти — llegar (subir) al poder
стать ды́бом ( о волосах) — erizarse
во что́ бы то ни стало — cueste lo que cueste, a toda costa
за мной де́ло не станет — por mí no ha de quedar
за э́тим де́ло не станет — que no quede por eso
за немно́гим де́ло стало — por una fruslería (minucia) no se ha llevado a cabo, por un quítame allá esas pajas no se ha llevado a cabo
IIза чем де́ло стало? — ¿a qué se espera?
сов. в знач. вспомог. гл.1) + неопр. ( начать)а) comenzar (непр.) vt (a + inf.), empezar (непр.) vt (a + inf.), ponerse (непр.) (a + inf.) ( приняться)он стал рабо́тать — empezó a trabajar
стало смерка́ться — comenzó a anochecer
б) с отриц. перев. оборотом dejar de (+ inf.)я не стал его́ слу́шать — dejé de escucharle
2) + неопр. (служит для образования буд. вр.)3) употр. в знач. связки ( сделаться) hacerse (непр.), llegar a ser, volverse (непр.), convertirse (непр.), devenir (непр.) viстать взро́слым — hacerse mayor
стать учи́телем — llegar a ser maestro
стать привы́чкой — hacerse (una) costumbre
стало хо́лодно безл. — comenzaron los fríos
стало па́смурно безл. — se ha (está) nublado el día
мне стало пло́хо безл. — me puse malo
III сов.мне стало стра́шно безл. — me dio miedo
в знач. самостоятельного гл.1) (с + твор. п.) ( произойти) ocurrir vi, tener lugarу неё что́-то стало с се́рдцем — le ha ocurrido algo con (en) el corazón
что с ним стало? — ¿qué le ha ocurrido (pasado)?
2) безл., + род. п. ( оказаться в наличии) resultar vi, llegar a serнас стало мно́го — llegamos a ser muchos
не стать — dejar de existir, desaparecer (непр.) vi
его́ не стало — dejó de existir, murió
3) безл., + род. п., разг. уст. ( хватить) bastar vi, resultar suficiente••стало быть вводн. сл. — así que, pues, luego; por consiguiente ( следовательно); quiere decir ( то есть)
IV ж.с тебя́ станет прост. — eres capaz de todo
1) porte m, apostura f2) разг. (в составе сказуемого после неопр. с отриц.) остаётся без переводанам не привыка́ть стать — ya estamos acostumbrados
де́нег ему́ не занима́ть стать — no va a pedir dinero prestado; está nadando en oro
••с како́й стати? — ¿a santo de qué?
* * *I сов.1) (ступить; занять место; принять позу) ponerse (непр.), colocarse; apostarse (непр.) ( на определённое место); levantarse, ponerse de (en) pie ( встать)стать на коле́ни — ponerse de rodillas, arrodillarse
стать на цы́почки — ponerse de puntillas
стать в о́чередь — ponerse en (a) la cola
стать в по́зу — tomar una pose
стать лицо́м к (+ дат. п.) — volverse de cara a
стать в строй воен. — ponerse en fila
2) ( приступить к какому-либо занятию) ponerse (непр.), comenzar (непр.) vt, empezar (непр.) vt (a + inf.)стать к станку́ — ponerse a trabajar en el torno
3) (на постой; на стоянку) colocarse, instalarse, establecerse (непр.)стать на кварти́ру ( на постой) — alojarse
стать ла́герем — acampar vi
4) перен. (занять какую-либо позицию по отношению к кому-либо, чему-либо) tomar una posición (respecto a)5) (подняться для борьбы и т.п.) ponerse (непр.), alzarse, levantarseстать на защи́ту — ponerse en defensa (de)
6) разг. ( возникнуть) surgir viстал вопро́с — surgió la cuestión
7) ( остановиться) parar(se), detenerse (непр.)ло́шади стали — los caballos pararon
часы́ стали — se ha parado (se paró) el reloj
река́ стала — el río se ha helado (está bloqueado de hielo)
стать в копе́йку — costar un ojo de la cara
э́то мне до́рого станет — esto me costará muy caro
••стать под ружьё воен. — tomar las armas
стать на я́корь — echar anclas, anclar vi
стать на́ ноги — abrirse camino
стать на учёт — registrarse, matricularse, darse de alta
стать на о́чередь — ponerse en la cola ( inscribirse en la lista para recibir algo)
стать на чью́-либо сто́рону — tomar el partido (de), ponerse de parte (de); adherirse a un bando
стать на чьём-либо пути́, стать поперёк пути́ (поперёк доро́ги) ( кому-либо) — salir al camino (de), cerrar el camino (a)
стать у вла́сти — llegar (subir) al poder
стать ды́бом ( о волосах) — erizarse
во что́ бы то ни стало — cueste lo que cueste, a toda costa
за мной де́ло не станет — por mí no ha de quedar
за э́тим де́ло не станет — que no quede por eso
за немно́гим де́ло стало — por una fruslería (minucia) no se ha llevado a cabo, por un quítame allá esas pajas no se ha llevado a cabo
IIза чем де́ло стало? — ¿a qué se espera?
сов. в знач. вспомог. гл.1) + неопр. ( начать)а) comenzar (непр.) vt (a + inf.), empezar (непр.) vt (a + inf.), ponerse (непр.) (a + inf.) ( приняться)он стал рабо́тать — empezó a trabajar
стало смерка́ться — comenzó a anochecer
б) с отриц. перев. оборотом dejar de (+ inf.)я не стал его́ слу́шать — dejé de escucharle
2) + неопр. (служит для образования буд. вр.)3) употр. в знач. связки ( сделаться) hacerse (непр.), llegar a ser, volverse (непр.), convertirse (непр.), devenir (непр.) viстать взро́слым — hacerse mayor
стать учи́телем — llegar a ser maestro
стать привы́чкой — hacerse (una) costumbre
стало хо́лодно безл. — comenzaron los fríos
стало па́смурно безл. — se ha (está) nublado el día
мне стало пло́хо безл. — me puse malo
III сов.мне стало стра́шно безл. — me dio miedo
в знач. самостоятельного гл.1) (с + твор. п.) ( произойти) ocurrir vi, tener lugarу неё что́-то стало с се́рдцем — le ha ocurrido algo con (en) el corazón
что с ним стало? — ¿qué le ha ocurrido (pasado)?
2) безл., + род. п. ( оказаться в наличии) resultar vi, llegar a serнас стало мно́го — llegamos a ser muchos
не стать — dejar de existir, desaparecer (непр.) vi
его́ не стало — dejó de existir, murió
3) безл., + род. п., разг. уст. ( хватить) bastar vi, resultar suficiente••стало быть вводн. сл. — así que, pues, luego; por consiguiente ( следовательно); quiere decir ( то есть)
IV ж.с тебя́ станет прост. — eres capaz de todo
1) porte m, apostura f2) разг. (в составе сказуемого после неопр. с отриц.) остаётся без переводанам не привыка́ть стать — ya estamos acostumbrados
де́нег ему́ не занима́ть стать — no va a pedir dinero prestado; está nadando en oro
••с како́й стати? — ¿a santo de qué?
* * *1. n1) gener. meterse a, (ñà ïîñáîì; ñà ñáîàñêó) colocarse, alzarse, apostarse (на определённое место), apostura, convertirse, detenerse, establecerse, instalarse, levantarse, ponerse (ïðèñàáüñà; a + inf.), ponerse de (en) pie (встать), porte, tener lugar, volverse, связки (сделаться) hacerse, meterse a ser2) liter. (занять какую-л. позицию по отношению к кому-л., чему-л.) tomar una posiciюn (respecto a)2. v1) gener. (ñà÷àáü) comenzar (a + inf.), (оказаться в наличии) resultar, (остановиться) parar (se), (ïðîèçîìáè) ocurrir, devenir, empezar (a + inf.), llegar a ser2) colloq. (âîçñèêñóáü) surgir, (õâàáèáü) bastar, resultar suficiente3) simpl. (ñáîèáü) costar -
4 Кости
( Судан) Kosti -
5 бугорчатка костей
• tuberkulóza kostí -
6 выступающие скулы
• vysedlé lícní kosti -
7 душа-человек
• dobrotisko• dobrák od kosti• nad míru dobrý člověk -
8 кальцификация кости
• kalcifikace kosti -
9 костевидный
• podobný kosti -
10 костедробилка
• drtička kostí -
11 лопаточная ветчина
• šunka na kosti -
12 мякоть
• dužina• dužnina• střídka• maso bez kostí• dřeň -
13 плюсневые кости
• nártní kosti -
14 скуловая обшивка
• obšívka lícní kosti -
15 скуловой стрингер
• průvlak lícní kosti -
16 процеживать
-
17 цедить
-
18 discounted least squares method
French\ \ méthode des moindres carrés pondérésGerman\ \ gewichtete Methode der kleinsten QuadrateDutch\ \ methode van de gewogen kleinste kwadraten; methode van de volgens d'Esopo gewogen kleinste kwadratenItalian\ \ metodo dei minimi quadrati scontatiSpanish\ \ método de minimos cuadraticos descontadoCatalan\ \ mètode de mínims quadrats descomptatPortuguese\ \ método dos mínimos quadrados com ponderação descontadaRomanian\ \ -Danish\ \ tilbagediskonterede mindste kvadraters metodeNorwegian\ \ nedsatte minste kvadraters metodeSwedish\ \ diskonterad minsta- kvadratmetodGreek\ \ απορριμμένος λιγότερων - μέθοδος τετραγώνωνFinnish\ \ diskontattu pns-metelmäHungarian\ \ diszkontált legkisebb négyzetek módszereTurkish\ \ azaltılmış en küçük kareler yöntemi (metodu)Estonian\ \ -Lithuanian\ \ diskontuotųjų mažiausiųjų kvadratų metodasSlovenian\ \ diskontiranih metoda najmanjših kvadratovPolish\ \ metoda najmniejszych kwadratów dyskontowanaRussian\ \ дисконтированный средеквадратический методUkrainian\ \ -Serbian\ \ -Icelandic\ \ afsláttur kosti ferninga aðferðEuskara\ \ deskontatuko karratu txikienen metodoaFarsi\ \ r veshe k mt rin t vanhaye dovome kaheshiPersian-Farsi\ \ -Arabic\ \ طريقة المربعات الصغرى المخفضةAfrikaans\ \ verdiskonteerde kleinstekwadratemetode (d'Esopo)Chinese\ \ 折 扣 最 小 平 方 法Korean\ \ - -
19 generalised classical linear estimators
= generalized classical linear estimators; two-stage least squaresFrench\ \ doubles moindres carrés; moindres carrés en deux étapesGerman\ \ verallgemeinerte klassische lineare Schätzer; zweistufige Methode der kleinsten QuadrateDutch\ \ schatters volgende de two stages least square methode; 2SLS-schatters; tweetraps-kleinste-kwadraten-schatters; kleinste-kwadratenmethode in twee stappenItalian\ \ stimatori classici lineari generalizzati; minimi quadrati a due stadiSpanish\ \ mínimos cuadrados bietápicoCatalan\ \ estimadors lineals clàssics generalitzats, mínims quadrats en dues etapesPortuguese\ \ estimadores lineares clássicos generalizados; mínimos quadrados em duas etapas; mínimos quadrados em dois estágiosRomanian\ \ -Danish\ \ -Norwegian\ \ -Swedish\ \ generaliserad klassisk linjär estimatorGreek\ \ γενικευμένοι κλασικοί γραμμικοί εκτιμητές; δισταδιακά ελάχιστα τετράγωναFinnish\ \ kaksivaiheinen pienimmän neliösumman estimaattori; 2-SLS; kaksiasteinen pienin neliösummaHungarian\ \ általánosított klasszikus lineáris becslés; két szakaszos legkisebb négyzetekTurkish\ \ genelleştirilmiş klasik doğrusal tahminleyiciler; iki aşamalı en küçük karelerEstonian\ \ üldistatud klassikalised lineaarsed hinnangufunktsioonid; kaheastmeline vähimruutude meetodLithuanian\ \ dviejų stadijų mažiausieji kvadrataiSlovenian\ \ -Polish\ \ dwustopniowa metoda najmniejszych kwadratówRussian\ \ обобщенная классическая линейная оценка; двухступенчатое вычисление методом наименьших квадратовUkrainian\ \ -Serbian\ \ -Icelandic\ \ almenn klassíska línuleg metla; tveggja þrepa kosti ferningaEuskara\ \ etapa biko karratu txikienakFarsi\ \ k mt rin t vanhaye dovome dom rh le-eePersian-Farsi\ \ -Arabic\ \ المربعات الصغرى ذات المرحلتينAfrikaans\ \ veralgemeende klassieke lineêre beramers; tweestadium-kleinste kwadrateChinese\ \ 广 义 古 典 线 性 估 计 量; 两 段 最 小 平 方 法Korean\ \ 일반화된 고전적 선형 추정량 -
20 indirect least squares
French\ \ estimateur indirect par les moindres carrés; moindres carrés indirectsGerman\ \ indirekte Kleinste-Quadrate-SchätzmethodeDutch\ \ indirecte kleinste kwadratenschattingItalian\ \ stima indiretta dei minimi quadratiSpanish\ \ estmación indirecta por el método de los mínimos cuadrados; mínimos cuadrados indirectosCatalan\ \ mínims quadrats indirectesPortuguese\ \ mínimos quadrado indirectos; mínimos quadrado indiretos (bra)Romanian\ \ -Danish\ \ -Norwegian\ \ -Swedish\ \ indirekt minsta-kvadratmetodGreek\ \ έμμεσος λιγότεροι - τετράγωναFinnish\ \ epäsuora pienimmän neliösumman menetelmäHungarian\ \ közvetett legkisebb négyzetekTurkish\ \ dolaylı en küçük karelerEstonian\ \ kaudne vähimruutude meetodLithuanian\ \ netiesioginis mažiausiųjų kvadratų įvertinysSlovenian\ \ -Polish\ \ pośrednia metoda najmniejszych kwadratówUkrainian\ \ -Serbian\ \ индиректни најмањи квадратиIcelandic\ \ óbeina kosti ferningaEuskara\ \ zeharkako karratu txikienakFarsi\ \ -Persian-Farsi\ \ کمترين توانهاي دوم غيرمستقيمArabic\ \ المربعات الصغرى غير المباشرةAfrikaans\ \ indirekte kleinste kwadrateChinese\ \ 间 接 最 小 平 方 法Korean\ \ 간접 최소 제곱
- 1
- 2
См. также в других словарях:
Kosti — steht für: eine sudanesischen Stadt, siehe Kusti ein bulgarisches Dorf, siehe Kosti (Oblast Burgas) Diese Seite ist eine Begriffsklärung zur Unterscheidung mehrerer mit demselben Wort bezeichneter Begriffe … Deutsch Wikipedia
kosti — kȍsti ž mn DEFINICIJA 1. <mn>, v. kost 2. trup (leđa i postrani dio rebara) [pasti na kosti] 3. posmrtni ostaci onoga koji je sahranjen pokapanjem (koji nije kremiran) [prijenos kostiju prijenos posmrtnih ostataka] ETIMOLOGIJA vidi kost … Hrvatski jezični portal
Kosti — Kosti, heiliger Gürtel der Parsipriester … Pierer's Universal-Lexikon
Kosti — [ kəʊstɪ], Kusti, Stadt am linken Ufer des Weißen Nils, Republik Sudan, 65 000 Einwohner; Zentrum eines Gebiets mit Bewässerungsfeldbau, Nahrungsmittelindustrie; Umschlagplatz Schiff/Bahn … Universal-Lexikon
košti — kóšti vksm. Píeną kóšia per koštùvą, per márlę … Bendrinės lietuvių kalbos žodyno antraštynas
kosti — kosti, ia ( čia), ė ( tė) žr. 1 kosėti 1: Kas turi gripą, tas ir kosčia Krok. Tarė jis, kažkaip kosdamas J.Balč … Dictionary of the Lithuanian Language
košti — 1 košti, ia, ė 1. tr. SD23, R, M valyti skystį pro medžiagą ar sietelį nuo nereikalingų priemaišų, filtruoti: Košk pieną par koštuvį J. Pieną per audimą košti KII181. Pieno, vandens košiamas indelis (koštuvis) buvo jam reikalingas J.Jabl. Vaškas… … Dictionary of the Lithuanian Language
Kosti — Cette page d’homonymie répertorie les différents sujets et articles partageant un même nom. Kosti peut désigner : Kosti ou Kousti, ville du Soudan ; Kosti, commune du sud est de la Bulgarie. Catégorie : Homonymie … Wikipédia en Français
Kosti — Infobox Settlement official name = Kosti other name = native name = nickname = settlement type = motto = imagesize = image caption = flag size = image seal size = image shield = shield size = image blank emblem = blank emblem type = blank emblem… … Wikipedia
Kosti — Original name in latin Kosti Name in other language Costi, KST, Kosti, Kusti, Kst rbk, Кусти State code SD Continent/City Africa/Khartoum longitude 13.1629 latitude 32.66347 altitude 387 Population 345068 Date 2012 01 28 … Cities with a population over 1000 database
Kosti — Admin ASC 2 Code Orig. name Kosti Country and Admin Code SD.41.8051148 SD … World countries Adminstrative division ASC I-II